Myšlenky na měsíc
MYŠLENKY NA MĚSÍC ZÁŘÍ
JIŘINA PREKOPOVÁ, CHRISTEL SCHWEIZEROVÁ
DĚTI JSOU HOSTÉ, KTEŘÍ HLEDAJÍ CESTU
PORTÁL 2008
1. Vychovávat dítě znamená především respektovat dětskou osobnost se všemi jejími zvláštnostmi a bezpodmínečně ho milovat.
2. Chováme se tak, jako by mělo cenu jen to, co přináší požitek a zapomínáme při tom rádi, že poznáme, co nám chybí, teprve tehdy, když se něčeho zřekneme nebo něco ztratíme.
3. Dnešní rodiče jistě udělají spoustu chyb. Zrovna tak jako je dělali jejich rodiče. Ale to nesmí nikoho odradit. Bez chyb by nebyl možný vývoj.
4. Pro život člověka je rozhodující láska. Ta se může realizovat jen tehdy, pokud není jednostranná.
5. Výchova znamená investovat bez ohledu na cíl a přínos. Je to láska bez podmínek. Znamená to, že jsme plně k dispozici, aniž bychom se vzdali sebe.
6. Dítě je v prvním sedmi letech otevřeno k napodobování vzoru, protože v tomto věku neustále a intenzivně vnímá. Vnímá všechno, co je cítit, vidět, slyšet. Proto celou svou bytostí touží po pravdivém vzoru.
7. Teprve, když se opět staneme malými dětmi, jejichž srdcem vše proniká, mění ho a oživuje, vrátíme se zpátky do zahrady věčného života.
8. Dětská duše potřebuje příběhy, ve kterých působí životní síla. Vyžaduje vzory z okolního světa, ale takové, které může živoucím způsobem přetvářet. Potřebuje symbolické představy, které nabízejí např. pohádky, pověsti, legendy.
9. Aby dítě mohlo zdravě rozvíjet svou fantazii a vytvořit si základy pro duchovní a duševní život, potřebuje vzory, které lze pochopit srdcem.
10. Když se dítě může spolehnout na povzbuzení a reakce svých rodičů, získává jistotu. Dítě znovu a znovu chválíme za to, co už umí a jak se umí chovat. Povzbuzováním posilujeme jeho sebevědomí.
11. Na pravidla narážíme v celém životě. Bez pravidel není možné spolužití.
12. Vyrovnávání se s konflikty přináší životaschopnost, pak je nám jasné, že i dítě potřebuje ke svému zrání krize.
13. Krize se nesmí zastavit na kritickém bodě, ale musí v dítěti probudit sílu k přežití, aby našlo řešení a naději. Jenom rodiče mohou pomoci překlenout toto napětí a uspořádat city a afekty.
14. Jestliže se dítě necítí rodiči milováno, nemiluje ani samo sebe a také není schopno lásku dál rozdávat.
15. Aby dítě dosáhlo svobody vlastního já, musí mít od malička dostatek příležitostí činit vlastní rozhodnutí přiměřená jeho zodpovědnosti.
16. Dětská přátelství se většinou uskutečňují ve hře. Přátelství jako cesta odpoutání se od rodičů, pro kterou se dítě rozhodlo, pro něj představuje nejsvobodnější vztah – pokud v něm není závislost.
17. Dospělý nemůže dítěti nahradit vrstevníka. Pro dítě je důležité, že si smí přivést domů svého kamaráda a podělit se s ním o vlastní domov.
18. Když se dítě naučí pěstovat přátelství, přenese si tuto schopnost do dospělosti.
19. Vaše dítě musí od malička vědět, že se může spolehnout na to, že zákazy myslíte opravdu jako zákazy a že nikdy neuděláte výjimku. Vaše „ne“ musí být vždy „ne“ a nesmí se měnit na „ano“ nebo „no“.
20. Dárek by neměl být samozřejmostí a měl by v obdarovaném vyvolat pocit vděčnosti.
21. Z dárku činí velký dar ne materiální hodnota, ale vnitřní výměna mezi dárcem a obdarovaným.
22. Blahobyt umožnil, aby se dárce z dárku vytratil. Tak nám unikl nejhlubší smysl obdarování a už nevíme, proč by měly být dárky spojeny s určitou příležitostí.
23. Cena dárku, který obohacuje a vede k prohloubení láskyplného vztahu, nespočívá v materiální hodnotě, ale v tom, nakolik se v něm projevuje dárce. Je přijímán srdcem a vyvolává radost, úctu a vděčnost. Vděčnost, která často přesahuje dárce a vede až k Bohu.
24. Společné jídlo znamená něco víc než jenom utišit hlad. Znamená setkání.
25. Jídlo by mělo být povinné a vždy v určitou dobu – jenom tak si dítě vytvoří vnitřní hodiny a získá zdravý pocit hladu.
26. Dítě by mělo dostat povinnosti, které může splnit, kvůli svému sebevědomí a duševnímu zdraví. Dítěti bychom měli dovolit při všem pomáhat, aby získalo pocit, že ho potřebujeme, a mohlo si cvičit smysly a zručnost.
27. Malé dítě daleko lehčeji přijímá a napodobuje žebříček hodnot u věcí materiálních než u hodnot duchovních. Neumí vycítit, že rodiče se něčeho vzdávají proto, aby mu udělali radost.
28. Modlitby a návštěva kostela slouží k uvědomění si toho, co prožívám.
29. Duchovní hodnoty vnímají děti všemi smysly.
30. Víra je závislá, zda semeno padne do dobré půdy a jestli z něj vyroste ovoce. Co ze semene vyroste, závisí na tom, jak se o ně pečuje. Dobří rodiče svému dítěti na svém životě ukazují, co to je bezpečí, odevzdanost, důvěra, naděje, láska a úcta k celému stvoření. Ukazují svému dítěti, že život je neustálé dávání a přijímání.
V knize se mluví o dítěti v jeho prvních sedmi letech života.
