Myšlenky na měsíc
MYŠLENKY NA MĚSÍC ČERVENEC
Marek Orko Vácha
DOBRO A ZLO 21. STOLETÍ
MLADÁ FRONTA 2022
27. Je zapotřebí žít, neboť smrt je to, co dává životu smysl.
28. Každé slovo, které člověk vysloví a každý čin, který vykoná, není nikdy zapomenut.
29. Hlad Tě zabije. Rychleji než hlad tě zabije žízeň. Rychleji než žízeň tě zabije zima. Nejrychleji tě však zabije strach.
30. Každý pomáhá tam, kde může a způsobem, jakým může. Člověk je šťastný ve chvílích, kdy činí šťastnými ty druhé.
31. Křesťan by měl být odborníkem na život, na to, jak se to dělá, jak žít.
MYŠLENKY NA MĚSÍC SRPEN
DENIS SONET
MILÁČKU, NETRAP MĚ…
KARMELITÁNSKÉ NAKLADATELSTVÍ 2010
1. Komunikace bývá otázkou života a smrti partnerského soužití. Jestliže spolu partneři nemluví, nemají si nakonec co říct a pokoušejí se uspokojit potřebu komunikace někde jinde. Hovor umožňuje uchovat si obdiv, aby se zachovala láska. Chybí-li dialog, nemůžeme vidět, jak je ten druhý úžasný.
2. Abychom našli věty vyjadřující štěstí, stačí naslouchat svému srdci a potom je bez falešného studu nechat vytrysknout.
3. Úplná pravdivost mezi manželi vyžaduje, aby oba partneři byli plně dospělí, schopní připustit možné lidské slabosti, schopní vnitřně pochopit jednání druhého, schopní podle potřeby odpustit, bez hněvu a odvety.
4. Druhému se má svěřit všechno, co může unést, ale jen co může unést.
5. Občas pociťujeme potřebu ukrýt před tím druhým své těžkosti nebo osobní problémy, abychom mu „nezpůsobili trápení“. Ovšem starosti a problémy, které nesou dva společně, bývají méně těžké.
6. Je k ničemu, zbytečné a neúčinné jen hledat, kdo nemá a kdo má pravdu. Tato diskuse je zcela marná. Lepší je pokusit se vžít do problému druhého.
7. Abychom se vyhnuli hádkám, je třeba nejdříve zkusit určit jejich příčinu. Je zásadní, aby se manželé přiblížili alespoň v pohledu na věc, aby jeden nenazýval malicherností to, co druhý považuje za nejzávažnější.
8. V manželském páru není vzájemné dávání dárků vůbec druhořadou záležitostí. Dárek zůstává jedním z velkých symbolů lásky. Nezřídka manželka lpí na všech prvních dárcích, které si pečlivě uchovává, i když nemají závratnou cenu.
9. V manželském páru se každý může věnovat aktivitám, které ho těší, s podmínkou, že potom bude sdílet s druhým, co mu dělá radost nebo co působí starost.
10. Je důležité, aby každý člen rodiny, tedy i děti, měl svobodný prostor, kde by si mohl věci zrekonstruovat a promyslet, aby pak mohl předávat své zkušenosti.
11. Paradoxem je, že čím víc budou rodiče manželů respektovat samostatnost svých dětí, tím víc možná děti dají na jejich rady.
12. Co znamená milovat Boha? Milovat Boha znamená plnit jeho vůli. Jaká je Boží vůle v souvislosti s manželem? Budu-li milovat svého muže, pak už tím miluji Boha, jenž žádá, abychom se milovali.
13. Není možné při mši říkat Bohu: „Miluji tě,“ ale přitom působit svému manželovi/manželce trápení.
14. Je jedna část člověka, která je mystériem a vždycky bude pro druhého tajemstvím, ta část, již si vyhradil Bůh, když stvořil člověka jak jedinečného na světě.
15. Kvalita a opravdovost vztahu závisí na lásce, která chce především štěstí druhého. Láska, která se vyjadřuje, prokazuje se stále během dne.
16. Velký dárek, jaký mohou rodiče dát svým dětem, je jejich manželská láska. Aby žena byla dobrou matkou, musí být nejdříve dobrou manželkou.
17. Součástí lidské přirozenosti je nedokonalost. Je to pravdou ve všech oblastech, lásky nevyjímaje. Přijmout se s omezením a přijmout omezení druhého znamená opustit sny dospívání.
18. Stát se dospělým znamená vypořádat se s nedokonalostí, pochopit, že pravá dokonalost, pravá velikost spočívá právě ve způsobu prožívání šedi každodennosti.
19. Druhý nikdy nebude moci uspokojit tu trýznivou touhu po absolutnu. Manžel není Kristus a nemůže splňovat nárok na ukojení žízně po Nekonečnu.
20. Bůh nás stále miluje. Zvlášť v našich slabostech. Dokonce, i když se stavíme na odpor k jeho výzvám a odmítáme je.
21. Manželé by měli pečovat o to, aby nikdy nenechali potopit lásku rutinou. Jakmile se začne ukazovat, že láska i docela málo ztrácí na obrátkách, měli by reagovat, dokud není příliš pozdě.
22. V dnešní době není nedostatek prostředků k tomu, aby manželské páry mohly stále pěstovat tu nádhernou, ale křehkou rostlinu – vzájemnou lásku.
23. Nelze směšovat adolescentní lásku, která nechává převládat city, a lásku dospělou, kde převažují činy.
24. Každý člověk je nekonečno. Celý jeden život nestačí, abychom objevili všechno, je k tomu třeba věčnost!
25. Každá lidská bytost má určitý potenciál schopností, nevyužitých kvalit. Práce na sobě může přispět k jejich objevení.
26. Všimli jste si, nakolik je pro nás obtížná děkovná modlitba? Většinou stále o něco žádáme, naléhavě prosíme.
27. Nepřítelem manželských párů je rutina, zvyk. Člověk si zvykne na laskavosti toho druhého, na jeho pozornosti, kterých si tolik dřív cenil v začátcích společné cesty a které se pomalu staly samozřejmostí.
28. Obdiv není vidět jen očima srdce, které stále zaznamenává dobře poznatelné kvality partnera. Obdiv znamená věřit, že to nejlepší se ještě neukázalo.
29. Kristus nám zanechal priority založené na zákonu lásky k bližnímu. Mám milovat svého bližního. A právě kdo je můj bližní, ten nejbližší? Nejsem to já sám, pak na druhém místě můj manžel/moje manželka, na třetím místě děti a hned na čtvrtém místě mí rodiče?
30. Aby byl člověk schopen žít v manželství, je nejdříve třeba být schopen žít sám.
31. Bůh neslíbil křesťanským párům, že nepoznají útrapy, ztrátu dítěte, předčasné ovdovění, ale slíbil svou přítomnost v těžkých chvílích.

